Baroko, známé také jako "barok", se stalo prominentním uměleckým stylem v Evropě během 17. a 18. století. Toto slovo je pravděpodobně odvozeno z portugalského slova "barucca", což znamená "perlu nepravidelného tvaru". Baroko čerpalo inspiraci a prvky z renesance, a to zejména z manýrismu, který představoval optický klam a hravost. Tento styl zahrnoval prvky, které zdůrazňovaly dramatickost, jako ornamentální struktury, asymetrické tvary a výrazná vyklenutí a proporce. Jedním z hlavních rysů byl také pocit pohybu.
Baroko se rozvinulo nejen v malbě, ale i v architektuře a rozšířilo se do celé Evropy. Itálie byla jednou z prvních zemí, kde vznikl barokní styl, a zdejší malíři jako Caravaggio a Carracci hráli klíčovou roli v jeho vývoji. Baroko se však dostalo i do dalších evropských zemí a ovlivnilo i vlámské malíře (Rubens, Rembrandt, Vermeer), španělské umělce, francouzské malíře a další.
Baroko představovalo triumfální období pro katolickou církev, která chtěla svým uměním demonstrovat svou znovuzískanou moc. Styl baroka se později střetl s novými uměleckými směry, jako je rokoko, a v některých případech se označuje jako "pozdní baroko".
Baroko zůstává důležitým obdobím v dějinách umění, které přineslo dramatickou změnu v uměleckém vyjádření a architektuře.
