Carl Spitzweg se narodil 5. února 1808 v Unterpfaffenhofenu u Mnichova. Studoval farmacii a malovat se naučil jako autodidakt. Pocházel z německé vyšší buržoazie a ve svých obrazech karikoval touhy maloměšťáků. Postupně se začal více věnovat krajinomalbě, kde se postavy stávají humornými vedlejšími prvky. Zpočátku byl ovlivněn stylem Biedermeier, pozdější tvorba se však přibližuje impresionismu a bývá řazena k pozdnímu romantismu.
Od mládí projevoval zálibu v humorných a detailních scénách, které s nadsázkou zachycují život jeho současníků. Díla jako Chudý básník nebo Knihomol patří dnes mezi nejznámější německé obrazy 19. století. Jeho postavy – podivíni, snílci či excentričtí učenci – zobrazují specifika tehdejší maloměšťácké společnosti.
Kromě satirických výjevů se Spitzweg stále více soustředil na malbu přírody, kde vytvářel atmosférické a až pohádkové krajiny. Jeho pozdější díla s důrazem na světlo a náladu ukazují jeho přechod k impresionismu. Jemné odstíny a volná práce štětcem mu zajistily místo mezi nejvýznamnějšími německými malíři 19. století.
Carl Spitzweg zemřel 23. září 1885 v Mnichově. Až po smrti se dočkal širšího uznání. Dnes jsou jeho obrazy vystaveny v muzeích po celém světě a jeho smysl pro detail i humor z něj činí jednoho z nejoblíbenějších umělců německého umění 19. století.