Umělecký styl Expresionismus
Expressionismus
Pestrá revoluce na přelomu století
Expresionismus je evropský umělecký směr, který se rozvinul kolem roku 1900 jako vědomý protiklad k impresionismu. Zatímco impresionismus zachycoval prchavé smyslové dojmy, expresionisté usilovali o přímé zobrazení vnitřních pocitů a duševních stavů.
Pro expresionismus jsou typické silné, často nepřirozené barvy, výrazné kontury, expresivní linie a vědomé zjednodušení nebo zkreslení reality. Obsahově umělci nechtěli zobrazovat krásu, ale zprostředkovávat emocionální a existenciální zkušenosti.
Zvláště v Německu byl expresionismus reakcí na přísná pravidla akademického umění. Inspiraci nacházeli umělci ve středověkém umění a také v takzvaném „primitivním“ umění mimoevropských kultur – například v maskách nebo rituálních figurách.
Důležité impulzy přinesla umělecká skupina „Die Brücke“, založená v roce 1905 (mj. Kirchner, Heckel, Schmidt-Rottluff, Bleyl). Paralelně ve Francii vznikl fauvismus, příbuzný, barevně intenzivní směr bez společenských ambicí německého expresionismu.
V roce 1911 založili Wassily Kandinsky a Franz Marc v Mnichově skupinu „Der Blaue Reiter“, ke které patřili také umělci jako Macke, Münter, Klee a Jawlensky. Jejich cílem bylo rozšíření výrazových možností v umění – cesta, která vedla přímo k abstraktní malbě.
