Max Beckmann ( * 1884 † 1950 )

Max Beckmann – Umění v exilu tváří v tvář barbarství

 

V červenci 1937, když nacisté v Mnichově zahajují výstavu „Entartete Kunst“ (Zvrhlé umění), Max Beckmann poslouchá Hitlerův projev v rádiu. Následující den si sbalí kufry. Bez jediného slova opouští svou rodnou zemi a míří do Amsterdamu, s obrazy a svým jasným pohledem na svět, který se rozpadá. Tento náhlý útěk nebyl útěkem od umění, ale aktem odporu. Beckmann, často vnímaný jako samotář a neústupný, nikdy nepřestal malovat — a svědčit. Přečtěte si jeho biografii a objevte, jak tento mistr Nové věcnosti dokázal přetavit hrůzu v mistrovské dílo.

 

Max Beckmann se narodil 12. února 1884 v Lipsku. Studia malířství dokončil na konzervativní velkovévodské umělecké akademii ve Výmaru s několika oceněními a zpočátku se věnoval impresionistické malbě, zachycující krajiny a figurální kompozice. V roce 1906 získal cenu Villa Romana za své rané dílo Mladí muži na moři. Téhož roku se oženil s malířkou Minnou Tube a přestěhoval se s ní do Berlína.

Během dobrovolné služby jako zdravotník v první světové válce se Beckmannův styl radikálně změnil: skrze ostré, temné kresby a rytiny zpracovával své traumatizující válečné zkušenosti. Vyvinul si osobitý styl s ostrými konturami, náhlými přechody a fragmentovanými tvary. Právě tehdy vzniklo dílo Noc (1918/19).

Teprve v polovině 20. let se jeho styl pod vlivem francouzského malířství uvolňuje a stává se barevnějším. Jeho oblíbenými tématy se stávají divadlo, poutě a kabarety. V roce 1925 se stal profesorem umělecké školy muzea Städel ve Frankfurtu. Rozešel se s Minnou Tube a oženil se s Mathildou von Kaulbach. Za nacistického režimu byl jako mnoho jiných umělců propuštěn a rozhodl se pro umělecký exil – nejprve v Amsterdamu, poté v USA, kde vyučoval v St. Louis a New Yorku. Zemřel na infarkt 27. prosince 1950 v New Yorku.

Max Beckmann je považován za mistra moderny a významného svědka své doby. Spolu s Georgem Groszem reprezentuje směr Nová věcnost, prostřednictvím silných a introspektivních děl. Jedním z jeho hlavních námětů byl portrét — ať už sebe, Minny Tube nebo Mathildy von Kaulbach. Jeho pozdní tvorba, plná symbolických a mytologických triptychů, dodnes vyvolává otázky a interpretace.

Všechny obrázky od Max Beckmann

Nahoru