Nová objektívnost
Max Beckmann se narodil 12. února 1884 v Lipsku . Malířská studia ukončil na konzervativní velkovévodské umělecké škole ve Weimaru několika oceneními. Zpočátku se věnoval impresionistické malbě krajin a figurálních kompozic. V roce 1906 obdržel Cenu Villa Romana za ranou impresionistickou tvorbu Můadí muži při moři. Ve stejném roce se oženil s malířkou Minnou Tube a přestěhoval se s ní do Berlína.
Během své dobrovolné služby jako záchranář v první světové válce se Beckmannův styl radikálně změnil. Zpracoval své traumatické válečné zkušenosti v hranatých, pochmurných kresbách a leptech. Vytvořil tím svůj vlastní nový styl, který se vyznačje s tvrdumi kontury, náhlými přechody a roztříštěnými formy. Během této doby v roce 1918/19 vytvořil známe dílo pod názvem Noc.
Teprve v polovině dvacátých let se jeho styl stal pod vlivem francouzského malířství volnějším a barevnějším. Pod jeho oblíbená témata pak patří divadlo, veletrhy a kabaret. V roce 1925 Beckmann převzal profesuru na umělecké škole Städelova muzea ve Frankfurtu. Ve setejným čase se taky rezvedl s Minna Tube a oženil se s Mathildou von Kaulbach. Stejně jako mnoho jiných umělců byl Beckmann za národního socialismu zavrhnout a s manželkou emigroval v roce 1937 do Amsterdamu a o deset let později do USA. Mimo jiné zde učil na uměleckých školách v St. Louis a New Yorku. Zemřel 27. prosince 1950 v New Yorku na infarkt.
Max Beckmann je považován za mistra modernismu a důležitého interpreta své doby. Spolu s Groszem vypracoval svými emotivními obrazy fenomén Nové objektívnosti.
Důležitým motivem v jeho dílach jsou jeho dvě manželeky Minny Tube a Mathildy von Kaulbach a taky on sám ve svých autoportrétech. Jeho díla obsahlují symbolické pozdní, s mytologickými výjevmi které jsou zůstavají záhadou.
© MYARTPRINTS.CZ
